1961

Demografický vývoj v Česku
1961
Střední stav obyvatel	9 588 016
Narození	132 201
Zemřelí	94 973
Přirozený přírůstek	36 046
Přírůstek stěhováním	4 911
Celkový přírůstek	40 957

1961
	Doprava;
	1961 v loďstvech; 1961 v dopravě; 1961 v letectví;
	Kultura;
	1961 ve filmu; 1961 v hudbě; 1961 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1960 \| 1962 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1957 • 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 ► ►►

1961 (MCMLXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události

Československo

zahájena stavba Nechranické přehrady
do května pokračoval sesuv v Handlové, který začal v prosinci 1960.
Praha se poprvé ve své historii stala milionovým městem. Její počet obyvatel se zvýšil oproti střednímu stavu v roce 1960 z 998 tis. na 1 006 tis. osob středního stavu za rok 1961.
2. ledna – poprvé promluvil z vysílání Československého rozhlasu Hajaja, rozhlasové pohádky na dobrou noc přežily do dalšího tisíciletí.
1. března – sčítání lidu. V Československu žilo 13 745 377 obyvatel.
24. března – ukončen provoz úzkorozchodných tramvají mezi Mostem a Litvínovem.
28. března – nedaleko města Gräfenberg v SRN se zřítila linka 511 ČSA, zemřelo všech 52 osob.
13. dubna – V pražské věznici Pankrác byla popravena zdravotní sestra z nemocnice v Sušici Marie Fikáčková, která na přelomu 50. a 60. let na gynekologicko-porodnickém oddělení zavraždila nejméně 2 novorozeňata a dalších několik novorozenců úmyslně těžce zranila a způsobila jim trvalé následky. Motivem jejích činů byla údajně nenávist k plačícím dětem. Zadržena byla 27. února 1960 přímo na pracovišti v sušické nemocnici.
28. dubna – Československo navštívil Jurij Gagarin
7. července – došlo k důlnímu neštěstí na Dole Dukla v Havířově Prostřední Suché. Neštěstí si vyžádalo 108 lidských životů.
12. července – jihozápadně od letiště Casablanca-Anfa se při pokusu o přistání podruhé v tomto roce zřítila linka 511 ČSA, při incidentu zemřelo všech 72 osob.
26. listopadu – byl uveden do provozu vysílač Cukrák.
29. listopadu – V Národním shromáždění byl přijat nový trestní zákon.
22. prosince – slavnostním uvedením do provozu byla po stavební stránce dokončena výstavba vodního díla Orlík na Vltavě, která trvala více než 6 let. Orlická vodní elektrárna byla uvedena do plného provozu v dubnu 1962.^[1]

Svět

Vznik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
Kypr se stal členem Commonwealthu.
20. ledna – Prezidentem USA se stal John Fitzgerald Kennedy.
31. ledna – šimpanz Ham se stal v rámci projektu Mercury prvním živým tvorem, který byl Američany dopraven do vesmíru
15. února – Poblíž Bruselu se z neznámých příčin zřítil boeing 707 obsluhující let Sabena 548. Zahynuli všichni na palubě, včetně celého amerického krasobruslařského týmu letícího na mistrovství světa, a jedna osoba na zemi.
12. dubna – první člověk ve vesmíru: Nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin byl vybrán k letu do vesmíru generálem N. P. Kamaninem. Jako první člověk na světě uskutečnil na palubě lodi Vostok 1 kosmický let.
16. dubna – Stirling Moss na voze Lotus se stal vítězem Preis Von Wien.
17. dubna-19. dubna – vylodění kubánských emigrantů v zátoce Sviní. Špatně zorganizovaná akce naplánovaná a organizovaná USA skončila porážkou výsadku.
24. dubna – na hladinu byla vyzvednuta švédská válečná loď Vasa, která se potopila v roce 1628.
5. května – Alan Bartlett Shepard mladší (1923–1998) je prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trvá 15 minut, což je méně než jeden úplný oblet Země (letěl po balistické dráze).
25. května – Prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu uvedl, že by Spojené státy měly v rámci programu Apollo dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970.
7. července – Ve Slovinsku vznikl Triglavský národní park.
7. srpna – Sovětský kosmonaut German S. Titov byl na palubě Vostoku 2 druhým sovětem ve vesmíru a prvním člověkem, který strávil v kosmu více než den. Za 25 a půl hodiny obletěl Zemi sedmnáctkrát.
13. srpna – zahájena stavba Berlínské zdi.
1. října – Indie zavedla metrický systém namísto dosavadního britského systému.
17. října – došlo k Pařížskému masakru ve Francii, kdy policejní složky zastřelily několik set Alžírských demonstrantů proti válce.
30. října – nad Novou zemí Sovětský svaz odpálil jadernou termonukleární bombu zvanou Car-bomba – šlo o nejničivější zbraň všech dob.
1. listopadu – z mauzolea na Rudém náměstí v Moskvě byly odstraněny ostatky J. V. Stalina.
9. prosince – Jim Clark zvítězil v Grand Prix Rand v jihoafrickém Kyalami, závod F1 nezapočítávaný do mistrovství světa.

Vědy a umění

22. října – 4. premiérou Divadla Semafor je hudební revue Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Zuzana je zase sama doma
2. listopadu – Drama Maxe Frische Andorra, jedna z nejvýznamnějších her německy mluvících zemí od konce druhé světové války, má světovou premiéru v Zurichu
Americký fyzik Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili chemický prvek lawrencium.
Americký vědec Edward Lorenz začal vyvíjet matematický obor, ze kterého se vyvine teorie chaosu.
Byl objeven a izolován virus spalniček. Vakcína poskytující dlouhodobou imunitu proti spalničkám bude k dispozici během desetiletí.
Český chemik Otto Wichterle vyrobil první měkké kontaktní čočky. V polovině 90. let je bude používat přes 100 milionů lidí na celém světě.
Americký fyzik Murray Gell-Mann vypracoval systém třídění elementárních částic hadronů, který je rozděluje do rodin podle jejich měnících se vlastností. Systém nazval termínem vypůjčeným z buddhismu „osmerá cesta“.
Sovětští vědci vytvořili dosud nepřekonaný rekord – největší jaderný výbuch při zkoušce padesátiosmimegatunové jaderné pumy.
Britský fyzik Jeffrey Goldstone formuloval tzv. Goldstoneovu poučku, která předvídá existenci částic s nulovou hmotností a s nulovým spinem, zvaných Goldstoneovy bosony, v určitých případech souměrnosti.
Americký ekonom John Muth zformuloval základní hypotézu racionálních očekávání, na kterou později navázal Robert Lucas, Jr.

Nobelova cena

Nobelova cena za fyziku – Robert Hofstadter (USA; za průkopnický výzkum rozptylu elektronů na atomových jádrech a tím dosažené objevy týkající se struktury nukleonů), Rudolf Ludwig Mössbauer (Německo; za výzkum rezonanční absorpce gama záření a s tím spojený objev po něm pojmenovaného jevu)
Nobelova cena za chemii – Melvin Calvin (USA; za výzkum asimilace oxidu uhličitého v rostlinách)
Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Georg von Békésy (USA; za objevy fyzikálního mechanismu stimulace kochley)
Nobelova cena za literaturu – Ivo Andrić (Jugoslávie)
Nobelova cena za mír – Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld (Švédsko, generální tajemník OSN)

Narození

Česko

08. ledna – Jitka Sedláčková, herečka
11. ledna – Jiří Kajínek, vězeň
28. ledna – Daniel Rous, herec
29. ledna – Jan Balabán, prozaik, publicista a překladatel († 23. dubna 2010)
07. února – Zdeněk Bakala, miliardář a podnikatel
9. února – Zdeněk Kaláb, volejbalista
10. února – Libor Balák, malíř, ilustrátor a autor komiksů a počítačových her
15. února – Jan Hošek, český filmový dokumentarista a ilustrátor
17. února – Andrej Korotajev, ruský antropolog, orientalista, ekonom, historik a sociolog
26. února – Jiří Bezděk, hudební skladatel a pedagog
12. března – Broněk Černý, herec
04. dubna – Dagmar Pecková, operní pěvkyně
16. dubna – Marek Babjuk, vědec a lékař v oboru urologie
01. května
- Jiří Babica, kuchař
- Jan Čenský, herec, dabér a moderátor
27. května – Josef Brtek, regionální historik a publicista
03. června – Dana Drábová, jaderná fyzička
19. července – Vlastimil Holub, fotbalový obránce
22. července – Libor Pala, fotbalista a trenér
23. července – Stanislav Schwarz, československý fotbalový obránce
24. července – Jaromíra Mílová, herečka
31. července – Dalibor Prix, historik umění středověké architektury
17. srpna – Pavel Přindiš, československý vodní slalomář, kajakář, olympionik
11. září – Zdeněk Manina, sochař, malíř a výtvarný pedagog
26. září – Michal Coubal, horolezec
16. října – Veronika Žilková, herečka
18. října – Martin Bedrava, politik
19. října – Zuzana Bydžovská, herečka
01. listopadu – Petr Pavel, náčelník Generálního štábu AČR
03. listopadu – Jaroslav Šilhavý, fotbalista
21. listopadu – René Franěk, podnikatel a zakladatel Zoo Chleby
09. prosince – Luděk Mikloško, fotbalový brankář
24. prosince – Alena Bulířová, československá běžkyně a sprinterka

Svět

01. ledna
- Azíz Achanúš, marocký politik a podnikatel
- Graham McTavish, skotský herec
11. ledna
- Karel Habsburský, příslušník habsbursko-lotrinské dynastie, rakouský politik
- Sergej Fedotov, ruský divadelní režisér
18. ledna – Veselin Vujović, černohorský házenkář
26. ledna – Wayne Gretzky, kanadský lední hokejista
01. února – José Luis Cuciuffo, brazilský fotbalista
03. února – Mercedes Abadová, španělská spisovatelka
17. února – Andrej Korotajev, ruský antropolog, orientalista, ekonom, historik a sociolog
18. února – Armin Laschet, německý politik
24. února – Richard Barnbrook, britský politik
28. února – Rae Dawn Chong, kanadsko-americká herečka
21. března – Daniel Castellani, argentinský volejbalista
07. dubna – Troels Rasmussen, dánský fotbalový brankář
25. dubna – Agneta Anderssonová, švédská rychlostní kanoistka († 8. října 2023)
27. dubna – Jorge O. Calvo, argentinský paleontolog a geolog († 10. ledna 2023)
15. května – Katrin Cartlidge, anglická herečka († 7. září 2002)
21. května – Davide Sparti, italský sociolog
01. června – Paul Coffey, kanadský lední hokejista a trenér
06. června – Tom Araya, chilsko-americký zpěvák
09. června – Michael J. Fox, kanadský herec
25. června – Ricky Gervais, britský herec a filmař
01. července – Diana Frances Spencerová, britská princezna z Walesu, bývalá manželka prince Charlese († 31. srpna 1997)
04. července – Wolf Bachofner, rakouský herec
23. července – Rob Stewart, kanadský herec a hypnotizér
27. července – Carol Isherwoodová, anglická ragbitska
04. srpna
- Barack Obama, prezident USA
- Pumpuang Duangjan, thajská zpěvačka († 13. června 1992)
14. srpna – Satoši Cunami, japonský fotbalista
20. srpna – Greg Egan, australský programátor a autor hard sci-fi
25. srpna
- Billy Ray Cyrus, americký zpěvák a herec
- Oleg Božjev, bývalý sovětský a ruský rychlobruslař
03. září – Andy Griffiths, australský spisovatel
06. září – Scott Travis, americký bubeník
13. září – Dave Mustaine, americký zpěvák a kytarista
18. října – Wynton Marsalis, americký jazzový trumpetista
22. října – David Allen Sibley, americký ornitolog, autor a ilustrátor určovacích příruček
26. října – Manuel Estiarte, španělský vodní pólista, vítěz LOH i MS
30. října – Dmitrij Muratov, šéfredaktor ruského opozičního listu Novaja gazeta, nositel Nobelovy ceny
05. listopadu – Alan Poindexter, americký kosmonaut († 1. července 2012)
07. listopadu – Sergej Alejnikov, běloruský fotbalista a fotbalový trenér
12. listopadu
- Acuši Natori, japonský fotbalista
- Nadia Comaneciová, rumunská gymnastka
14. prosince – Jozef Bánovský, slovenský fotbalista
24. prosince
- Alexander Babiš, slovenský podnikatel, bratr Andreje Babiše
- Ilham Alijev, ázerbájdžánský politik a prezident Ázerbájdžánu
30. prosince – Andrzej Marcisz, polský horolezec a sportovní lezec

Úmrtí

Česko

04. ledna – Jan Opočenský, československý diplomat a historik (* 26. května 1885)
08. ledna – František Flos, spisovatel (* 27. července 1864)
13. ledna – František Drtikol, fotograf, grafik a malíř (* 3. března 1883)
18. ledna – Alois Bílek, malíř, grafik, ilustrátor a architekt (* 15. června 1887)
20. ledna – Jaroslav Řehulka, československý právník, spisovatel a katolický politik (* 31. prosince 1886)
25. ledna – Eduard Farda, fotbalista, hokejista a hokejový trenér (* 26. prosince 1914)
28. ledna – Theodor Bohumír Pařík, hudební skladatel, houslista a pedagog (* 1. února 1881)
03. února – František Cína Jelínek, český malíř (* 6. června 1882)
08. února – Miloš Kössler, český matematik (* 19. června 1884)
09. února
- Prokop Maxa, legionář, politik a diplomat (* 28. května 1884)
- František Kadeřávek, český geometr (* 26. června 1885)
10. února
- Heřman Tausik, československý politik (* 21. března 1879)
- Jakub Deml, český spisovatel (* 20. srpna 1878)
13. února – Marie Helena Knajblová, řeholnice, oběť komunistického teroru (* 25. dubna 1888)
14. února – Josef Waltner, český herec a kabaretiér (* 8. května 1883)
20. února – Alois Krčmář, český malíř (* 18. dubna 1887)
22. února – Antonín Eltschkner, generální vikář pražské arcidiecéze (* 4. června 1880)
24. února – Antonín Klouda, československý politik (* 6. listopadu 1871)
26. února – Zdeněk Wirth, historik umění (* 11. srpna 1878)
03. března – Eduard Fiker, spisovatel (* 21. listopadu 1902)
10. března – Ladislav Daněk, československý právník a politik (* 22. dubna 1889)
16. března – Václav Talich, český dirigent (* 28. května 1883)
12. března – Josef Zeman, zakladatel moderní československé defektologie (* 10. října 1867)
27. března – Věra Jičínská, česká malířka (* 3. července 1898)
31. března – Bedřich Golombek, český novinář a spisovatel (* 5. února 1901)
21. dubna – Bohumil Sláma, architekt (* 2. července 1887)
24. dubna – Alois Hrdlička, konstruktér Škodových závodů (* 17. února 1894)
25. dubna – Václav Pšenička, československý vzpěrač, stříbro na OH 1932 (* 26. října 1906)
19. května – Josef Doležal, český zpěvák a houslista (* 6. prosince 1878)
24. května
- Július Maurer, československý politik, ministr (* 18. června 1896)
- Jaroslav Kovář starší, český architekt (* 1. března 1883)
27. května – Jevgenij Leopoldovič Nedzelskij, překladatel české literatury do ruštiny (* 3. listopadu 1894)
28. května – Jan Vrba, lesník, učitel, básník a spisovatel (* 10. prosince 1889)
06. června – František Trávníček, československý bohemista a politik (* 17. srpna 1888)
07. června – Karla Vobišová-Žáková, sochařka (* 21. ledna 1887)
13. června – Karel Engliš, ekonom a politik (* 17. srpna 1880)
23. června – Ludmila Bertlová, houslistka (* 1. února 1914)
24. června – Miloš Jirko, redaktor, básník, knihovník a překladatel (* 20. ledna 1900)
03. července – Zdena Walterová, česká spisovatelka (* 1877)
04. července – Leopold Koubek, geodet a politik (* 27. října 1882)
11. července – Kamill Resler, český právník a bibliofil (* 23. prosince 1893)
13. července – František Balada, český matematik (* 24. června 1902)
31. července – Otto Reichner, slezský architekt (* 31. srpna 1888)
05. srpna – Václav Kopecký, komunistický novinář a politik (* 27. srpna 1897)
09. srpna – Hugo Doskočil, katolický kněz, rektor kněžského semináře v Hradci Králové (* 1. dubna 1875)
19. srpna – Eduard Kadlec, generál Československých legií v Rusku (* 16. března 1880)
20. srpna – Miroslav Josef Krňanský, filmový režisér, kameraman, scenárista i herec (* 22. listopadu 1898)
30. srpna – Emil Bolek, český herec (* 13. prosince 1897)
03. září – J. M. Troska, český spisovatel (* 3. srpna 1881)
06. září – Jaroslav Jankovec, český dirigent a hudební skladatel (* 26. dubna 1896)
18. září – Josef Obeth, slezský sochař a restaurátor německé národnosti (* 15. července 1874)
23. září – Bohumír Čermák, architekt a uměleckoprůmyslový návrhář (* 8. listopadu 1882)
02. října – Karel Kutlvašr, legionář, generál, velitel Pražského povstání (* 27. ledna 1895)
06. října – Lucie Klímová, česká malířka a zpěvačka (* 5. ledna 1884)
07. října – František Tichý, český malíř (* 24. března 1896)
09. října – Karel Myslikovjan, malíř (* 27. leden 1911)
10. října – Ferdinand Stiebitz, překladatel z řečtiny a latiny (* 7. července 1894)
13. října
- František Matoušek, malíř (* 12. května 1901)
- Gracian Černušák, zpěvák, sbormistr a hudební historik a publicista (* 19. prosince 1882)
28. října – August Žáček, český fyzik (* 13. ledna 1886)
29. října – Zdeněk Folprecht, český hudební skladatel a dirigent (* 26. ledna 1900)
říjen – Josef Hulínský, komunistický poslanec (* 22. září 1903)
02. listopadu – Josef Matocha, arcibiskup olomoucký a metropolita moravský (* 14. května 1888)
03. listopadu – Bohumil Hypšman, architekt (* 10. ledna 1878)
12. listopadu – Rudolf Chlup, český hudební skladatel (* 8. září 1879)
13. listopadu – Gabriel Hart, herec a režisér (* 13. února 1894)
23. listopadu – Jaroslav Mellan, advokát, dramatik, divadelní herec (* 26. srpna 1887)
27. listopadu – Helena Čapková, česká spisovatelka (* 28. ledna 1886)
02. prosince – Jaromír Hořejš, básník, dramatik a překladatel (* 2. dubna 1903)
05. prosince – Miroslav Šustera, český atlet a olympionik (* 15. března 1878)
17. prosince – Ferdinand Pujman, dramaturg, režisér opery Národního divadla v Praze a estetik (* 25. května 1889)
20. prosince – Dominik Nejezchleb-Marcha, československý politik (* 26. května 1880)
30. prosince – Josef Havlíček, český funkcionalistický architekt (* 5. května 1899)
0? – Blažena Janečková, československá šachistka (* 3. února 1911)

Svět

3. ledna – Hasso von Wedel, nacistický generál (* 20. listopadu 1898)
4. ledna – Erwin Schrödinger, rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky (* 12. srpna 1887)
9. ledna
- Richard Hamann, německý historik umění (* 29. května 1879)
- Emily Greene Balch, americká spisovatelka pacifistka (* 8. ledna 1867)
10. ledna
- Marius de Zayas, mexický výtvarník a spisovatel (* 13. března 1880)
- Dashiell Hammett, americký spisovatel (* 25. června 1894)
15. ledna – Constantin Constantinescu, rumunský generál a politický vězeň komunistického režimu (* 20. února 1884)
17. ledna – Patrice Lumumba, první předseda vlády Konga (* 2. července 1925)
21. ledna – Blaise Cendrars, švýcarský spisovatel (* 1. září 1887)
24. ledna – Alfred Gilbert, americký olympijský vítěz ve skoku o tyči (* 13. února 1884)
30. ledna – Dorothy Thompsonová, americká spisovatelka a novinářka (* 9. července 1893)
31. ledna – Max Burchartz, německý grafik, typograf a fotograf (* 28. července 1887)
1. února – Max Simon, nacistický generál, válečný zločinec (* 6. ledna 1899)
2. února – Joseph Orbeli, ruský orientalista arménského původu (* 20. března 1887)
15. února – Wilhelm Mayer-Gross, německý psychiatr (* 15. ledna 1889)
21. února – Frederick McKinley Jones, americký vynálezce (* 17. května 1893)
25. února – Sebastiano Visconti Prasca, italský generál (* 27. února 1883)
27. února – Platt Adams, americký olympijský vítěz ve skoku do výšky z místa (* 23. března 1885)
29. února – Heinrich Hanselmann, švýcarský defektolog (* 15. září 1885)
3. března – Paul Wittgenstein, rakouský jednoruký pianista (* 5. listopadu 1887)
5. března – Kjeld Abell, dánský dramatik (* 25. srpna 1901)
15. března – Akiba Rubinstein, polský šachový velmistr (* 12. prosince 1882)
22. března – Fjodor Isidorovič Kuzněcov, sovětský vojevůdce (* 29. září 1898)
26. března – Carlos Duarte Costa, brazilský biskup, reformátor (* 21. července 1888)
27. března
- Paul Landowski, francouzský sochař (* 4. června 1875)
- Moše Novomejskij, sionistický aktivista a průmyslník (* 25. listopadu 1873)
31. března – Giuseppe Maria Palatucci, katolický biskup, zachránce Židů před holokaustem (* 25. dubna 1892)
6. dubna – Jules Bordet, belgický imunolog a mikrobiolog (* 13. června 1870)
7. dubna
- Jesús Guridi, španělský baskický hudební skladatel (* 25. září 1886)
- Vanessa Bell, britská malířka (* 30. května 1879)
8. dubna – Marie Anunciáta Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně (* 13. července 1876)
9. dubna – Ahmet Zogu, albánský předseda vlády a prezident (* 8. října 1895)
25. dubna – Robert Garrett, americký atlet, dvojnásobný olympijský vítěz 1896 (* 24. května 1875)
26. dubna – Hari Singh, poslední mahárádža indického státu Džammú a Kašmír (* 30. září 1895)
30. dubna – Perec Naftali, izraelský politik (* 19. března 1888)
3. května – Maurice Merleau-Ponty, francouzský fenomenologický filosof (* 14. března 1908)
6. května – Lucian Blaga, rumunský filozof (* 9. května 1895)
8. května – Karel Prusík, rakouský hudební pedagog a horolezec (* 19. května 1896)
13. května – Gary Cooper, americký filmový herec (* 7. května 1901)
15. května – Štefan Zamkovský, slovenský horolezec a horský vůdce (* 1908)
29. května – Uuno Klami, finský hudební skladatel (* 20. září 1900)
30. května – Rafael Trujillo, diktátor vládnoucí v Dominikánské republice (* 24. října 1891)
1. května – Patrick Brennan, kanadský hráč lakrosu (* 30. července 1877)
6. června – Carl Gustav Jung, švýcarský lékař a psychoterapeut (* 26. července 1875)
10. června – Jane Reece, americká fotografka (* 19. června 1868)
22. června – Marie Rumunská, královna Království Jugoslávie (* 6. ledna 1900)
23. června – Werner Gilles, německý malíř (* 29. srpna 1894)
30. června – Lee de Forest, americký vynálezce (* 26. srpna 1873)
1. července – Louis-Ferdinand Céline, francouzský spisovatel (* 27. května 1894)
2. července – Ernest Hemingway, americký spisovatel (* 21. července 1898)
5. července – Ludwig Fleck, polský lékař a mikrobiolog (* 11. července 1896)
6. července – Scott LaFaro, americký jazzový kontrabasista (* 3. dubna 1936)
12. července – Mazo De la Roche, kanadská spisovatelka (* 15. ledna 1879)
30. července – Domenico Tardini, kardinál, státní sekretář Vatikánu (* 29. února 1888)
6. srpna – Jozef-Ernest van Roey, belgický arcibiskup a kardinál (* 13. ledna 1874)
9. srpna – Walter Bedell Smith, velvyslanec USA v Sovětském svazu, ředitel CIA (* 5. října 1895)
11. srpna – Antanas Škėma, litevský spisovatel (* 29. listopadu 1911)
14. srpna – Clark Ashton Smith, americký spisovatel, básník a malíř (* 13. ledna 1893)
17. srpna – Jakob Savinšek, slovinský sochař a ilustrátor (* 4. února 1922)
18. srpna – Learned Hand, americký právník (* 27. ledna 1872)
20. srpna – Percy Williams Bridgman, americký fyzik a filosof (* 21. dubna 1882)
1. září – Eero Saarinen, finsko-americký architekt (* 20. srpna 1910)
11. září – György Szántó, maďarský spisovatel (* 7. června 1893)
12. září – Elena Hroboňová, slovenská pedagožka a poslankyně (* 17. dubna 1903)
18. září
- Olga Perovská, ruská autorka dětských knih (* 9. dubna 1920)
- Dag Hammarskjöld, švédský politik, diplomat, generální tajemník OSN (* 29. července 1905)
21. září – Andrzej Munk, polský režisér (* 6. října 1920)
4. října – Max Weber, americký malíř a sochař (* 18. dubna 1881)
5. října – Booker Little, americký jazzový trumpetista a hudební skladatel (* 2. dubna 1938)
8. října – Moše Zmoira, izraelský právník a první předseda izraelského Nejvyššího soudu (* 25. října 1888)
11. října – Dagmar Dánská, dcera dánského krále Frederika VIII. (* 23. května 1890)
12. října – Jack Livesey, britský herec (* 11. června 1901)
13. října – Maya Deren, americká filmová režisérka, choreografka, tanečnice, spisovatelka a fotografka (* 29. dubna 1917)
14. října – Paul Ramadier, francouzský politik, předseda vlády (* 17. března 1888)
19. října – Sergio Osmeña, 2. prezident Filipínského společenství (* 9. září 1878)
21. října – Karl Korsch, německý marxistický filozof (* 14. srpna 1886)
24. října – Milan Stojadinović, jugoslávský politik, právník, národohospodář, ekonom (* 4. srpna 1888)
30. října – Luigi Einaudi, prezident Itálie (* 24. března 1874)
2. listopadu – James Thurber, americký spisovatel, humorista (* 8. prosince 1894)
9. listopadu – Ferdinand Bie, norský olympijský vítěz v pětiboji (* 16. února 1888)
18. listopadu
- Clarence Pinkston, americký skokan, zlato na OH 1920 (* 1. února 1900)
- Seraja Šapšal, představitel krymských a litevských Karaimů (* 20. května 1873)
25. listopadu – Hubert Van Innis, belgický lukostřelec, šestinásobný olympijský vítěz (* 24. února 1866)
6. prosince – Frantz Fanon, martinický politický myslitel (* 20. července 1925)
7. prosince – Michal Buzalka, slovenský teolog a biskup (* 18. září 1885)
25. prosince – Otto Loewi, rakousko-americký fyziolog a farmakolog, Nobelova cena 1936 (* 3. června 1873)
26. prosince – Otto Baumberger, švýcarský malíř a tvůrce plakátů (* 21. května 1889)
28. prosince – Edith Bolling Wilsonová, manželka 28. prezidenta USA Woodrowa Wilsona (* 15. října 1872)
29. prosince – Anton Flettner, německý letecký konstruktér (* 1. listopadu 1885)

Domácí demografický vývoj

Hlavy států

Československo – Antonín Novotný (1957–1968) (premiér Viliam Široký 1953–1963)
Čína – Mao Ce-tung (1949–1976)
Dánsko – Frederik IX. (1947–1972)
Egypt – Gamál Násir (1956–1970)
Francie – Charles de Gaulle (1959–1969)
Itálie – Giovanni Gronchi (1955–1962)
Japonsko – Hirohito (1926–1989)
Maďarsko – István Dobi (1952–1967)
Německá demokratická republika – Walter Ulbricht (1960–1973)
Nizozemsko – Juliána Nizozemská (1948–1980)
Rakousko – Adolf Schärf (1957–1965) (kancléř Julius Raab 1953–1961) / Alfons Gorbach 1961–1964)
Řecko – Pavel I. (1947–1964)
Sovětský svaz – Nikita Sergejevič Chruščov (1953–1964)
Spojené království – Alžběta II. (1952–2022) (premiér Harold Macmillan 1957–1963)
Spolková republika Německo – Heinrich Lübke (1959–1969) (kancléř Konrad Adenauer 1949–1963)
Španělsko – Francisco Franco (1939–1975)
Švédsko – Gustav VI. Adolf (1950–1973)
Turecko – Cemal Gürsel (1960–1966)
USA – Dwight D. Eisenhower (1953–1961) / John Fitzgerald Kennedy (1961–1963)
Vatikán – Jan XXIII. (1958–1963)

Reference

↑ Stavba vodního díla Orlík dokončena

Externí odkazy

Galerie 1961 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1961 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1961

Československý filmový týdeník v archivu České televize – rok 1961
Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1961
Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1961
Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 41 rok 1961

[1] Stavba vodního díla Orlík dokončena

[1]